Stručně z dějin kostela sv. Jiří v Lubné
Historie kostela v Lubné se začíná odvíjet od založení dvora v Lubné, které Vilému Zajíci z Valdeka potvrdil český král Jan Lucemburský listinou z 18. listopadu 1315. Ze 14. století také pochází několik zmínek o kněžích v Lubné, což dokazuje, že zde již kostel byl. Uvádí se, že za husitských válek byl kostel zpustošen. Oprava kostela byla dokončena v průběhu 16. století, kdy konání bohoslužeb bylo doloženo již v roce 1560. V roce 1583 byl nákladem lubenských oosadníků pořízen zvon zasvěcený sv. Jiří, jejž ulil zvonař Jan z Cynperka na Novém Městě Pražském. Z konce 16. století pochází také "dobrá soška Madonny s Ježíškem ve 2/3 životní velikosti".
Třicetiletá válka znamenala těžké poškození obce, způsobené zvláště průchodem různých vojsk. Podrobným studiem gruntovních knih bylo prokázáno, že poddaní se zcela nerozutekli, neboť většina starých rodin, které v Lubné žily kolem roku 1600, se zde vyskytuje i o sto let později (Bretšnajdrové, Špidrové, Kejlové atd.).
Podle známého rakovnického historika Václava Kočky dal hrabě Arnošt Josef z Valdštejna roku 1696 přistavět ke kostelu sakristii, 1703 síň, 1709 zeď kolem kostela, 1712 věž. Roku 1733 byl velmi sešlý chrám přestavěn a rozšířen nákladem 2 948 zlatých. Jinde se pak píše, že nynější kostel byl postaven v roce 1765.
Kostel sv. Jiří v Lubné je veskrze skrovnou stavbou. Je tvořen jednou lodí, presbytářem o jednom poli a půlkruhovým závěrem, k němuž je na severní straně přistavěna čtvrtkruhová sakristie. Na západní straně kostela stojí jednopatrová věž, sevřená čtvrtkruhovými přístavky, v nichž jsou schodiště. Vchod do kostela vede pod věží. Vchody jsou tři v rovném kamenném ostění. Vchod do lodi vede pod věží, do sakristie na východní straně a do schodiště od jihu. Loď o rozměrech 12 x 5,5 m je zaklenuta valeně s výsečemi, rovněž tak i kněžiště v rovném poli. V závěru jest polobáň. Okna segmentová po páru v lodi a v kněžišti, a jedno ve věži na kruchtě.
Výprava jest prostičká v pestrém pozdním baroku, píše Antonín Cechner v "Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Rakovnickém roku 1913. Na hlavním oltáři byl obraz sv. Jiří, který byl tehdy z části zakryt velkým krucifixem s dobře řezaným Kristem (na žádných fotografiích se ale vůbec nevyskytuje). .
Varhany zhotovil roku 1855 varhanář Ferdinand Guth z Čisté. Dnes jsou sice v dezolátním stavu ale je možno je zachránit a zprovoznit.
V minulosti byly na věži dva zvony a třetí byl dříve na věžičce nad oltářem. Největší zvon byl zasvěcen sv. Jiří. Pocházel z roku 1583, avšak v roce 1856 se rozbil následkem zvonení proti mračnům. Nový zvon v roce 1857 ulil c. k. zvonař Karel Bellmann v Praze. Mimo jiných nápisů nesl citát ze Žalmu 38-VII: „SRDCE MÉ A TĚLO MÉ PLESAJÍ K BOHU ŽIVÉMU. Byl vysoký 56 cm a v průměru měřil 82 cm.Druhý zvon byl ulit pražským zvonařem Josefem Diepoldem roku 1887; byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Byl vydoký 28 cm, v průměru měl 42 cm a byl zdoben jen ornamentem a postavou světce. Třetí zvonek pocházel z roku 1756 a byl zasvěcen ke cti sv Vavřince. I tento zvon byl roztlučen a roku 1857 znovu ulit Karlem Bellmannem z Prahy. Na zvonu, vysokém 28 cm a s průměrem 32 cm, byl reliéf sv. Vavřince a nad ním zápis „HLASEM SVÝM VOLÁM K HOSPODINU (žalm 141-II). Chatrná věžička nad oltářem byla však kolem roku 1865 odstraněna a zvonek svěšen Oba zvony z věže byly za 1. světové války v únoru 1917 sejmuty, rozbity a použity k výrobě zbraní.
V Lubné i na celém Rakovnicku již koncem 19. století nastal mezi obyvatelstvem značný odklon od římsko-katolické církve, takže většina lidí z této církve vystoupila. Po roce 1948 kostela začal velmi chátrat. Dnes kostel v Lubné trpí hlavně vlhkostí. Velký oltářní obraz sv Jiří je pokryt plísní, dřevěný vyřezávaný oltář byl "zbyven" andělíčků, božského oka a jiných částí. Kazatelna, lavice i skříň varhan je ubytovnou pro červotoče. Část cínových varhanních píšťal rovněž zmizela.
Vše ale lze ještě zachránit, je nejvyšší čas, je za pět minut dvanáct!
Finanční náklady budou opravdu velké a značně přesahují možnosti obce, lubenských obyvatel nebo církve. Jen oprava varhan vyjde přibližně na 700 tisíc Kč. Věříme však, že se podaří potřebné finance získat, interiér kostela zachránit a obnovit ho v jeho původní prosté kráse.