čp. 33  
 

     Podle zápisu z 25. ledna 1784 Václav Truksa po obdržení Milostivém Vrchnostenském povolení vystavěl sobě se svým vlastním vedoucím nákladem k svému dědičnému užívání chaloupku na obecním místě, jenž dlouhý jest 23 a široký 22 loket.[1] Držitel chalupy byl povinen k lubenské obci stálého ouroku každoročně 2 zlaté na hotovosti skládati. Dále měl za povinnost vyměřenou patentní robotu Milostivé Vrchnosti v čas žní a sena dělání náležitě vykonávati, jakož také i poselství zároveň s druhejma podruhama vybejvati.

     Chalupa byla prošacována na 40 kop grošů a Václav Truksa ji měl zcela zaplacenou.

     Václav Truksa, zemřouce bez kšaftu, zanechal děti: Jana, Annu, Marii a Barboru. Tato chaloupka tedy podle práva připadne synu Janovi. Chalupa byla prošacována na 51 zlatých, kterážto částka se má rozdělit takto:

24 zlatých – Janovi, držiteli chalupy,

24 zlatých – Anně,

  3 zlaté – na Mše Svaté za nebožtíka Václava Truksu a manželku jeho.

     Pro dcery Marii a Barboru koupil Václav Truksa s manželkou chaloupku v Senci na kolešovickém panství. Na té chalupě seděla Marie, nyní provdaná Antonína Šnajberka a Barboře měla vyplatit jako podíl polovinu ceny za tuto chaloupku v Senci.

     Smlouva o tom byla podepsána 20. března 1814.

     Jan Truksa v roce 1816 zaplatil 3 zlaté za Mše Svaté za otce Václava Truksu i jeho manželku. Rovněž vyplatil sestru Annu 24 zlatými a 24 zlatých si odepsal sám.

     Domkář Jan Truksa smlouvou z 26. února 1840 prodal Václavu Titlbachovi, mistru krejčovskému v Lubné, tuto svou chalupu s jednou zahrádkou za 272 zlatých. Václav Titlbach hned po uzavření té kupecké úmluvy složil 124 zlatých. Další část se zavázal zaplatit ve třech splátkách:

16 zlatých – 6. března 1840,

40 zlatých – 12. listopadu 1840,

92 zlatých – 20. března 1841.

     Nový držitel měl povinnost jménem činže každoročně zaplatit obci 2 zlaté. Milostivé Vrchnosti jménem roboty každoročně v seno sečích 3 dny vykonávat.

      Prodávající Jan Truksa si vymínil až do smrti užívat s manželkou teplý byt ve světnici při hospodáři, též domovou komoru, zadní chlév a hůru nad malými chlévci. Kupující bude také povinen nechat Jana Truksu i jeho manželku dle křesťanského způsobu pohřbít nechati a ze svého jmění vybejti.

 

 


[1]  SOA Praha, f. Velkostatek Křivoklát 1356 – 1929, sign. Ra 56, inv. č. 113. Kniha gruntovní rychty Lubenský, založena Léta Páně 1770, fol. 365v – 368r.