Nadační fond kostela sv. Jiří v Lubné u Rakovníka

čp. 25  
 

     Tomáš Hejda obdržel ze strany Milostivé Vrchnosti to povolení, svým vlastním nákladem na místě obecním chaloupku sobě vystavěti, která jemu z poručení vrchního Kanceláře k budoucímu dědičnému užívání s jednou k ní přináležející zahrádkou pod 1 čtrť vejsevku.[1] Podle rychtář- a konšelského šacunku byla tato chalupa oceněna za 30 kop grošů míšeňských.    

Tento zápis byl v gruntovní knize učiněn 7. prosince 1778.

     Každoročně byl povinen jménem stálého ouroku domácí obci každoročně hotových peněz 1 zlatý 30 krejcarů skládati. Také dle vyměřené urbární povinnosti v sena seči a ve žních vysazené dny Milostivé Vrchnosti náležitě vykonávati.

     Sejdouce Tomáš Hejda z tohoto světa smrtí časnou, vdovu jménem Veronika a dceru Terezii 11letou po sobě zanechal, kterážto vdova netroufaje sobě tuto chalup stále až do zrostu dcery Terezie v dobrém stavu podržeti, sobě Jakuba Knora za manžela oblíbila, jemužto tu chalup až do zrostu nadpravený dědičky vydala. Povolení k zápisu Jakub Knora bylo vydáno 23. dubna 1792. Vlastní smlouva nese datum 5. listopadu 1792.

     Chalupa s jednou zahrádkou o výměře asi 2 věrtele byla prošacována na 100 zlatých.

     Jakub Knor jménem svršků obdržel na dobytku a nářadí:

12 zlatých – 1 dvouletá jalovice,

  3 zlaté – 1 ovce,

  1 zlatý 30 krejcarů – 2 sekery, 1 motyka, 1 lopata,

30 krejcarů – 1 pluh,

15 zlatých – 5 kusů peřin,

30 krejcarů – 1 stůl,

  1 zlatý 30 krejcarů – 1 postel,

  1 zlatý – 1 hrabice,

  3 zlaté – 1 řezací stolice,

  2 zlaté – 2 truhlice pro šaty,

15 krejcarů – 1 Sstospan,

45 krejcarů – 1 vozní nůž, 2 pilky, 1 dláto, 1 hrabovník,

48 krejcarů – 1 velká police, 1 malá, tuze sešlá,

  1 zlatý – 6 obrazů,

30 krejcarů – 2 plátenické truhly,

  1 zlatý – 1 trakař,

15 krejcarů – 1 travní kosa,

  2 zlaté 15 krejcarů – 2 prostěradla.

     Z obilí na zimu a na jaro vysetého bylo

žita – 1 strych 3 věrtele za 5 zlatých 15 krejcarů,

jarního žita – 1 strych 2 věrtele za 4 zlaté 30 krejcarů,

ječmene – 1 strych za 1 zlatý.

     Součet aktiv byl 157 zlatých 33 krejcarů.

     Přehled dluhů nebyl nijak rozsáhlý:

20 zlatých – do Chlumu Josefovi Konopáskovi,

  1 zlatý 30 krejcarů – šeslavskému Janovi Mekerlovi,

  3 zlaté 43 krejcarů – zavidovskému Kolomazníkovi,

  1 zlatý 12 krejcarů – zábranskému mináři Benediktovi.

     V součtu bylo dluhů za 26 zlatých 25 krejcarů, takže pozůstalé dceři Terezii, pravé dědičce, zůstalo k vyplacení 131 zlatých 8 krejcarů. Přitom se na paměť uvádí, že ona vdova Veruna do tej chaloupky přinesla 1 krávu za 18 zlatých, 3 ovce za 6 zlatých, 2 kusy peřin, z toho 1 velká a 1 malá, za 6 zlatých, 1 díž, 1 putnu moučnou, 1 vodní putnu a 2 konve, dohromady za 1 zlatý 39 krejcaru. Celkem za 31 zlatých 39 krejcarů.

     Až dcera Teresie Hejdová po dosažení zletilosti převezme chalupu, bude povinna, podle otcovy poslední vůle, své matce poskytnout byt v teplé světnici, jednu komoru a chlév.

     Z kteréžto chalupy, ačkoliv 1 zlatý 30 krejcarů skládal, nyní ale poněvadž více stavení vystavěl, 2 zlaté každoročně k domácí obci skládati povinen bude.

     A ty dle vyměření na něj napadající dny v čas žních, sena a otav Milostivej Vrchnosti konati a vše poselství zároveň s druhejma choditi.

     Splácení dluhů Jakubem Knorem bylo zapisováno takto:

1792 – zůstává stát,

1793 – platí dluhy,

1794 – platí dluhy,

1795 / 20 zlatých – do Chlumu Josefu Konopáskovi, zbytek,

1795 / 1 zlatý 10 krejcarů – šelekovskému Janu Mekerlovi, zbytek,

1795 / 3 zlaté 40 krejcarů – zavidovskému Kolomazníkovi,

1795 / 1 zlatý 12 krejcarů – zábranskému mlynáři,

1795 / 3 zlaté – Též platil dluh, který do zápisu vtažen nebyl sobě pojištěný, Josefu

                         Šnajberkovi do Sence vyplacený,

V letech 1796 - 1798 dluh zůstává stát.

     Dnem 6. dubna 1799 je datován další zápis, kterým Jakub Knor předal tuto chalupu Matěji Hornofovi. Jakub Knor měl mít chalupu v držení po sňatku s vdovou po Tomášovi Hejdovi jen do zrostu a ouplnýho věku pravý dědičky Terezy dcery po nebožtíku Tomášovi Hejdovi. Ta svýho ouplnýho věku dosáhla a Matěje Hornofa sobě za manžela vzala, pročež oni noví manželové onou chalup ... na sebe přijímají za sumu hlavní ... 100 zlatých.

     K chalupě patřila zahrádka o výměře 2 věrtele; stavení byla v prostředním stavu.

     Matěj Hornof, nový držitel, jménem svršků obdržel:

15 zlatých – 1 jalovice za 12 zlatých, 1 ovce za 3 zlaté,

  1 zlatý 30 krejcarů – 2 sekery, 1 motyka, 1 lopata,

30 krejcarů – 1 klejch,

15 zlatých – 5 kusů peřin,

  6 zlatých – 1 stůl, 1 postel, 1 hrabice a 1 řezací stolice,

  2 zlaté – 2 truhly šatní,

  1 zlatý – 1 stossbaum, 1 vosní nůž, 2 pilky, 1 dlátko, 1 hrabovník,

  1 zlatý 48 krejcarů – 1 velká a 1 malá police, 6 obrazů,

  1 zlatý 45 krejcarů – 2 plátenský truhly, 1 trakař, 1 travní kosa,

  2 zlaté 15 krejcarů – 2 prostěradla,

10 zlatých 45 krejcarů – za obilí na hotových penězích.

     Součet aktiv byl 157 zlatých 33 krejcarů. Když se odečetlo 29 zlatých 25 krejcarů za dluh, který zaplatil odstupující držitel chaloupky Jakub Knor, tak zůstává držitelkyni této chaloupky Terezii po zemřelým Tomášovi Hejdovi, nyní vdané za Matěje Hornofa, k dobru 128 zlatých 8 krejcarů.

    Jménem vejminku nový držitel chaloupky odstupující maceše Veronice, za Jakuba Knora vdané, až do její smrti přáti povinen bude: teplý byt v sednici s hospodářem, přes dvůr jednu komoru, a hned vedle tý komory 1 chlívec.

     V letech 1800 – 1817 nebyla složena žádná splátka.