čp. 68 (odděleno od čp. 37)
Na základě vynešení c. k. okresního úřadu Rakovnického z 28. srpna 1857, dle kterého vysoké c.k. místodržitelství s rozkazem od 30. července 1857, povolení k rozdělení živnosti čp. 37 v Lubné na dva stejné díly, udělilo.[1]
Po smrti Václava Knora dne 1. května 1861 byla do gruntovní knihy poprvé zapsána nová usedlost, která byla oddělena od čp. 37, která dostala čp. 68.
Domek čp. 68 byl postaven na místním place čís. top. 98 a 99, dohromady o výměře 749 sáhů čtverečných. Jeho cena byla odhadnuta na 1163 zlatých 40 krejcarů. K tomuto domku patřilo 13 jiter 1111 1/6 sáhu čtverečního orných a 1 jitra 1097 3/6 sáhu čtverečního ladem ležících polí, a 5 jiter 1165 ½ sáhu čtverečního lesa. Bylo zapsáno též právo přiměřeného společného průjezdu ke stavení čp. 68 přes část zahrady za stodolou, ponechanou při usedlosti čp. 37, však proti přiměřené náhradě pozemku k tomu spotřebovaného.
Do gruntovní knihy byl 12. ledna 1867 jako držitel usedlosti čp. 68 zapsán Vojtěch Knor, narozený 22. dubna 1840 jako syn Františka Knora a jeho manželky Moniky rozené Černé.
Pokud by Vojtěch Knor zemřel bez potomků, pak by domek zdědil jeho bratr Antonín, s tím, že by musel dalšímu bratru Františkovi vyplatit 200 zlatých a tutéž sumu sestře Barboře provdané Seilerové. Tento závazek byl vymazán zápisem z 12. července 1868, když Antonín Knor dosáhl zletilosti.
Nezletilý bratr Antonín Knor měl na této usedlosti pojištěn otcovský podíl 800 zlatých a 113 zlatých 50 krejcarů za 2 krávy.
V letech 1868 až 1871 bylo do pozemkové knihy zapsáno několik smluv, na jejichž základě Vojtěch Knor a jeho manželka Antonie rozená Bláhová prodali řadu pozemků.
[1] SOA Praha, f. Velkostatek Křivoklát 1356 – 1929, sign. Ra 56, inv. č. 113. Kniha gruntovní rychty Lubenský,
založena Léta Páně 1770, fol. 92r – 95v.